Hell on Wheels je dramatická hra s důrazem na ztvárnění rolí, osobní příběhy postav, akční pojetí některých scén a v některých případech i klasické westernové situace a filmová klišé. Příběhové pozadí točící se kolem problémů souvisejících se stavbou železnice (a týkající se bez výjimky všech osob v městečku) doplňuje prostor pro jednotlivé postavy, prožívání jejich příběhů a interakcí. Hra je do určité míry strukturovaná (rozdělená do kapitol) a spoléhá i na dramatické výstupy. Je vhodné hrát stylem “play to loose”, tedy vytvářet zajímavé scény, které nemusí být vždy nejvýhodnější pro postavu. Hráči jsou povinni dodržovat několik jednoduchých herních i technických pravidel.
Na co se můžete těšit: Na silnou atmosféru, na přestřelky, rvačky a duely, na koně a indiány, na prožívání silných vztahů s jinými postavami, na pěkné dramatické výstupy, na poherní párty.
Čeho se nedočkáte: Přemíry virtuality (většina rekvizit bude maximálně věrohodná, žádné provázkové lokace), několikastránkových pravidel, parní lokomotivy, bizonů a nekonečné prérie (snažili jsme se, ale to jsou věci, které asi fakt nedáme).
Všechny zde načrtnuté mechaniky budou podrobně vysvětleny před hrou a na názorných příkladech ukážeme, jak si jejich hraní představujeme. Nehledejte na webu žádná další pravidla. Vše, co by se dalo označit termínem meta-herní, najdete zde, případně to bude vysvětleno před hrou. Základním pravidlem je tzv. rudé stop. Kdokoliv zakřičí nebo řekne “rudé stop,” vystupuje ze hry a dává tím jasně najevo, že tak z nějakého pravděpodobně vážného důvodu činí. Hra se v takovém případě zastavuje na dobu nezbytně nutnou pro vyřešení problému. Používá se zpravidla při fyzické nebo psychické újmě hráče.
Kapitoly
Hra bude rozdělena do čtyř kapitol (pátek odpoledne, pátek večer a noc, sobota dopoledne a sobota odpoledne). Každá bude mít zhruba pět hodin herního času. Jednotlivé kapitoly bude ohlašovat odbíjení zvonu. Před hrou dostane každý hráč svůj vytištěný osobní dokument. Na začátku každé kapitoly (nebo hned, jakmile zaregistruje, že už je nová kapitola) si přečte meta-herní informaci ke své postavě pro danou kapitolu. Ta více či méně určuje to, co by měla postava v dané kapitole zahrát či vykonat. Prosíme, řiďte se tím, pokud to bude možné. Konkrétnost informací se liší podle míry naskriptovanosti postavy (od konkrétní “jdi a zastřel negra Lojzu” po obecné “Negři už tě fakt štvou”).
CP a organizátoři
Na hře se můžete setkat s CP. Objevit se mohou nárazově v Durantownu i mimo něj. Velkou část CP tvoří indiáni. Ti jsou součástí daného světa a každý hráč zpravidla ví, jak se k nim jeho postava zachová. Jak se zachovají oni k vám, nelze říci. Pokud narazíte na tábor indiánů, jde ve skutečnosti o indiánskou vesnici, ve které jsou desítky bojeschopných indiánů. Samotný Durantown má také víc obyvatel (přes sto), ale jen vy jste ti bojeschopní, potažmo jinak důležití.
Organizátoři budou okostýmováni, ale viditelně označeni. Někteří z nich budou vykonávat důležité CP funkce:
Telegraf – V jednom domě bude umístěn telegraf, který obsluhuje jeden z organizátorů v roli spojovatele. Prostřednictvím telegrafu je možné poslat někomu vzkaz (zpravidla máte v postavě naznačeno, zda to má smysl) a přes tuto kancelář vám mohou chodit také dopisy od rodin, neznámých lidí, nadřízených apod.
Holič – Občas se možná budete potřebovat nechat “ostříhat”. Jeden z organizátorů bude v holičském domě a bude možnost přijít za ním v případě, že máte nějaký problém, potřebujete něco neherně vyřešit nebo poukázat na nějaký problém, nudu apod.
Boj
Zranění
Zranění se počítají reálně. Při zásahu střelnou zbraní si zasažený sám určí, jak vážně a kam je zraněn. Při bodnutí nožem nebo při boji s indiány je místo zranění určeno tím, kam reálně dopadla zbraň. Za každých okolností je zakázáno mířit na hlavu. V souvislosti s předchozím rozdělením na kapitoly platí:
První tři kapitoly: Pokud hráč nemá v informacích řečeno jinak a hraje postavu na celou hru, nikdy na svá zranění nezemře a nikdy nejsou taková, aby ho vyřadila ze hry (že by musel například celou hru ležet v lazaretu). Ošetření probíhá rychle (v řádu minut) a zranění se hojí ještě rychleji (Do dvou hodin. Hráč může ale zranění hrát klidně až do konce, pokud chce).
Čtvrtá kapitola: Hráči už na své zranění mohou zemřít.
Přestřelka
Slovem přestřelka označujeme veškerou střelbu mimo duely. Protože zbraně vydávají pouze efekt (hlasitý výstřel a kouř) a žádný projektil, v přestřelkách bude vše řešeno dramaticky a neexistuje žádný systém na vyhodnocování zranění. Každý hráč se sám rozhodne, kdy byla jeho postava zasažena, zda byla zraněna a jak vážně byla zraněna. Toto zranění samozřejmě náležitě zahraje. Přitom platí, že je nutné vycházet z reálné situace a ze selského rozumu. Tedy pokud bylo na hráče vystřeleno ze tří metrů a on nebyl nijak krytý, je téměř jisté, že byl zasažen a měl by své zasažení zahrát. Pokud je hráč při střelbě za překážkou, zasažen obvykle není, pokud je za překážkou jen částečně nebo se právě odkryje, může i nemusí být zasažen (je to na jeho uvážení).
Pokud střílíte někomu do zad, může se stát, že si toho dotyčný nevšimne (výstřelu ano, ale nevšimne si, že byl právě on zasažen) a žádné zranění tak nemůže zahrát. Snažte se tedy výstřelům do zad vyvarovat, případně (například když chcete zasáhnout utíkajícího protivníka) ho před samotným výstřelem nějak hlasitě upozorněte (například.: “Neutíkej, stejně tě sejmu, Bohannone!” a výstřel). Pokud ani tak hráč nezareaguje, tak jste jednoduše minuli. To platí pro všechny situace. Pokud byl podle vás zásah jasný a dotyčný nezahrál zranění, nehádejte se a nepřerušujte hru. Pravdu má vždy (potenciálně) zasažený.
Je nezbytně nutné stále myslet na bezpečnost. Zakazuje se z blízkosti kratší než cca tři metry střílet na horní půlku těla. Výstřelům z blízkosti kratší než dva metry se vyhněte úplně. Pokud je to potřeba, vystřelte do země před daným hráčem.
Duel
Duel na střelné zbraně je speciální událostí, která má také speciální pravidla. Každý hráč dostane od organizátorů číslo od nuly do tří, které vyjadřuje to, jak dobrý je se střelnými zbraněmi (jak je rychlý, zkušený apod.). Kromě toho, že k tomu, jaké má číslo (čím vyšší, tím lepší), může přihlížet při přestřelkách (s trojkou budu zraněn jen v opravdu výjimečných situacích), určuje toto číslo to, jak jste dobří v duelech. Duel začíná příchodem soupeřů a končí ukončením střelby.
Systém funguje tak, že každé číslo má přiřazeno gesto, které udělá každý duelant při nástupu na souboj, a ujistí se, že uviděl gesto protivníka. Tím oba dva zjistí, jak je protivník dobrý, a ví, zda má být v duelu zasažen nebo ne (zasažen je a prohrává, pokud soupeř ukázal gesto vyššího čísla. Pokud se čísla – gesta shodují, oba jsou lehce zraněni a duel nevyhrává nikdo). Kdykoliv je možné ukázat gesto automatické prohry. Tím dáváte soupeři na vědomí, že chcete tento souboj prohrát a že nemá být zasažen. Přesný průběh duelu a jednotlivá gesta budou podrobně vysvětleny před hrou.
Bitky a boj s indiány
Bitky na blízko jsou řešené pomezím divadelní rvačky (tedy mírně přehrávané a zpomalené údery těsně před tělo a obličej) a reálného zápasu, kdy nejsou žádné chvaty, ale je povolen kontakt, boj na zemi apod. Omezeně je možné používat nože (budou dodány organizátory), ale je nutné si uvědomit, že vytažení nože znamená, že se z rvačky stává opravdu vážná věc na život a na smrt. Stává se to proto ve výjimečných situacích a nikoliv při běžných hospodských rvačkách. Když někdo vytáhne střelnou zbraň, končí všechna sranda a protivník beze zbraně do takového souboje pravděpodobně nepůjde a raději uteče nebo se vzdá.
Boj s indiány se liší tím, že indiáni mohou a budou používat tzv. dřevárnické zbraně – luky, palice apod. Zásah takovou zbraní způsobuje zranění podle uvážení zasaženého, ale za dodržení zásady reálnosti a selského rozumu.
Sex
Intimita použitá ve hře je do značné míry na hráčích. Konkrétní hráči se mohou domluvit, nakolik chtějí využívat zde popsanou symboliku.
Sex je symbolizován objetím a přitisknutím nebo přiblížením jedné nebo obou tváří partnerů. V případě přitisknutí tváří z jedné strany nejde přímo o sex, ale o objímání, polibky apod., tedy aktivity, které lze do jisté míry provádět i na veřejnosti. Sex je pak simulován objetím a přitisknutím nebo přiblížením obou tváří (v podstatě jako při zdravení, pouze bez polibku). Na veřejnosti je však něco takového nepřípustné.
Během hraní intimity lze využít i hrubou sílu (pokud protějšek donutím k objetí a dotknutí se tvářemi silou, rovná se to buď agresivnímu polibku nebo, pokud proběhne přiblížení obou tváří, rovnou znásilnění).
Specifické je hraní sexu v bordelu. Použitá symbolika je stejná. Hráči však mají možnost scénu v bordelu hrát odvážněji a improvizovat (určitá míra dotyků, masáže, objímání či jiné hraní sexu). Pokud je muž ochoten zajít dále než je přitisknutí tváří, naznačí toto odložením jednoho kostýmového doplňku, části kostýmu, rozepnutí knoflíku košile apod. Scénu však následně vede hráčka prostitutky a je na ní, jakým způsobem ji chce odehrát. Je naprosto v pořádku, pokud se tato scéna odehraje symbolickým přitisknutím tváří. Doporučujeme především hráčkám, které hrají prostitutky, aby si toto ujasnili ještě před hrou. Mechanika bude předvedena a vysvětlena před hrou.